V uplynulých týdnech spatřila světlo světa kolektivní monografie s názvem Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé. Celkem 14 příspěvků slovenských a českých historiků a archeologů k vydání redakčně připravili Mgr. Martin Turóci, historik Kysuckého múzea v Čadci, a PhDr. David Pindur, Ph.D., historik Muzea Těšínska. Publikace je završením mezinárodního mikroprojektu s názvem História spája, jehož partnery byli v letech 2011–2012 Kysucké muzeum v Čadci, Muzeum Těšínska a Považské muzeum v Žilině.
Publikace představuje odborné příspěvky, z nichž většina zazněla na stejnojmenné konferenci konané 17. května 2012 v Krásně nad Kysucou. Jednotliví autoři zde představili poznatky jak ze svých dlouhodobých výzkumů, tak i výsledky z badatelských cest do archivů v Budapešti, Bratislavě, Bytči, Žilině, Vídni, Praze, Brně, Opavě, Olomouci, Frýdku-Místku, Těšíně, Pštině a v jiných středoevropských lokalitách. Celkem 263 tiskových stran publikace přináší 14 příspěvků (9 ve slovenském jazyce) opatřených poznámkovým aparátem, vhodnou ikonografickou i genealogickou přílohou a anglickým resumé. V publikaci rovněž nechybí místní a osobní rejstřík a abecední seznam použitých pramenů a literatury.
Zájemce o dějiny českých zemí, především Slezska a Moravy, zde nalezne pět zajímavých původních příspěvků českých historiků, kteří se zaměřili na nejbližší sousedy kysucké šlechty. Radim Jež věnoval pozornost problematice vztahů uherské šlechty a slezských (především těšínských) Piastovců na prahu raného novověku. Upozornil na dosud v českém i slovenském prostředí málo reflektovanou skutečnost, že matkou uherského vzdorokrále Jana Zápolského a jeho sestry Barbory, polské královny, byla těšínská piastovská kněžna Hedvika. Na příkladu sňatku těšínské kněžny Sidonie Kateřiny s trenčínským županem Emerichem Forgáčem demonstroval roli rodových aliancí v politickém dění 16. století. Život vojenských posádek na opevnění slezsko-uherské hranice (tzv. Jablunkovské šance) v 17. a 18. století představil Martin Krůl. Do barvitého světa barokních náboženských festivit a mecenátu slezského rodu Pražmů z Bílkova, držitelů nižšího stavovského panství Frýdek na Těšínsku, nás zavede příspěvek Davida Pindura. Problematikou slezské nižší šlechty ve službách olomouckého biskupství v předbělohorském období se ve svém příspěvku zabýval Jan Al Saheb. Na příkladu hejtmana hukvaldského panství, Slezana Valentina Pavlovského z Pavlovic, odkryl kontrast osobních aspirací a skutečných kariérních možností. Rovněž poslední příspěvek je věnován hukvaldskému panství. Lenka Vašutová sledovala kontakty hukvaldských hejtmanů coby zástupců vrchnosti (olomouckých biskupů) s městy a městečky na panství (Brušperk, Frenštát, Místek, Moravská Ostrava, Příbor) v období po třicetileté válce.
Již třetí ukončený mezinárodní mikroprojekt Kysuckého muzea v Čadci a Muzea Těšínska byl spolufinancován z prostředků Fondu mikroprojektů spravovaného Trenčínským krajem. Projekt významně podpořil zřizovatel Kysuckého muzea – Žilinský kraj. Díky tomu mohly výsledky výzkumů představené na konferenci formou putovní výstavy a především publikací významně posunout stav vědění o aristokracii nejen na slovenských Kysucích, ale i v přilehlém slezském a moravském sousedství.

V úterý 16. 10. v 17 h se bude konat prezentace publikace Šľachta na Kysuciach a jej susedia – Šlechta na Kysucích a její sousedé za účasti hostů ze Slovenska a autorů z MT. Bližší informace v přiložené tiskové zprávě a pozvánce.

Ve čtvrtek 18. 10. v 17 h bude ve výstavní síni v Jablunkově slavnostně zahájena výstava Jablunkovský průsmyk – brána do Slezska historika MT Mgr. Martina Krůla.

Rovněž ve čtvrtek 18. 10. bude ve výstavní síni v Českém Těšíně zpřístupněna fotografická výstava Prales Mionší autora MUDr. Vladimíra Bichlera. Výjimečně nebude součástí vernisáž.

Ve čtvrtek 11. 10. v 17 h, zavítá do Klubu Muzea Těšínska osteoložka Archeologického ústavu v Brně RNDr. Miriam Nývltová Fišáková, Ph.D., s přednáškou Jak žili lidé na hradisku v Chotěbuzi aneb co lze vyčíst z vyhozených kostí.